90: Teraz Konečně My, sprostá síla a tuberkulóza nade vše
Sobota 17. 5. 2025
Vážení a milí,
vítejte u nového vydání newsletteru, kde se tentokrát vydáme do Polska, Rumunska a (co zbylo z) Gazy. Kromě toho se dočtete o plánovaném konci ruských energií v EU, síle sprostých slov a gamifikaci v ukrajinské armádě. Na závěr ode mě dostanete tip na knihu o tuberkulóze, podcast o Večerníčkovi a knihu o katastrofickém nacionalismu.
Příští newsletter v inboxech čekejte až za měsíc, místo příštího psaní se budu rekreovat u moře 🌊
Příjemné čtení
Hana ❤️
PS: dnešní četba vám zabere: 12 minut
PPS: Podpořit vznik newsletteru můžete tady na Substacku pravidelným "předplatným" nebo zde měsíčně i jednorázově.
📚 Co zrovna čtu: Olivier Roy - The Crisis of Culture (všechny knihy si ukládám na Goodreads)
🎧 Co zrovna poslouchám: London Grammar - LA
Mezinárodní dění
🇵🇱 Teraz Konečně My
Pro střídání moci v Polsku se zažila zkratka TKM. Skrývá se pod ní slovní spojení teraz, kurwa, my a tuším, že Češi pro porozumění nepotřebují slovník. Pocit silného povolebního mandátu, kdy je potřeba celý systém vymést jako Augiášovy chlévy, se nese polskou politikou už téměř dvě dekády, a u aktuální vlády Donalda Tuska tomu nebylo jinak. Tuskova Občanská platforma (KO) je u moci od prosince 2023, ale i když si určitě myslí, že na TKM má nárok, realita jí nenahrává. V prezidentském paláci až doteď seděl Andrzej Duda z opoziční strany Právo a Spravedlnost (PiS) a mnohé snahy nové vlády brzdil svými vety. Takže zatímco na mezinárodní scéně Polsko září, na té domácí se vládě moc nedařilo. 18. května ale půjdou polští voliči k prvnímu kolu prezidentských voleb a Tuskova vláda tak má šanci, že bude konečně akceschopná.
Na rozdíl od předchozích let tyto volby nebudou duel mezi KO a PiS. Za KO nastupuje do boje liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, konzervativní PiS za jeho vyzyvatele vybral historika (a boxera) Karla Nawrockého (alias Now Rockyho). Kartami ale zamíchal kandidát krajně pravicové Konfederace Sławomir Mentzen, který je pro Nawrockého velkou konkurencí. Mentzen to umí se sociálními sítěmi, má vlastní pivovar (s pivy Inflace nebo Bitcoin) a nebojí se kontroverzí - potraty by zakázal i v případě znásilnění a je velkým zastáncem držení zbraní. V roce 2019 prohlásil, že je "proti Židům, homosexuálům, potratům, daním a Evropské unii", což zhruba shrnuje jeho program. Odměnou je mu obrovská popularita mezi mladými a místo v trojici favoritů.
Podle aktuálních průzkumů se ale v druhém kole 1. července přeci jen utká Trzaskowski s Nawrockým, a zatím to vypadá, že Tuskova vláda se konečně dočká.
🇷🇴 Rumunské repete
K volebním urnám půjdou 18. května i rumunští voliči, v druhém kole prezidentských voleb. Za normálních okolností by toto druhé kolo bylo bývalo proběhlo 8. prosince 2024, to by ale o dva dny dříve nesměl rumunský nejvyšší soud zrušit první kolo hlasování a nenařídit jeho opakování. Panovalo důvodné podezření, které se později potvrdilo, že do kampaně zasáhla organizovaná skupina deseti tisíců účtů na TikToku a "unesla" algoritmus tak, že k vítězství v prvním kole vynesla do té doby zcela neznámého proruského Cālina Georgescu. Účast zahraničních aktérů (čti Ruska) soud de facto vyloučil, přesto volby neproběhly férově. Zároveň, pokud by důvěra v politiky a politiku nebyla nalomená, lidé by možná svůj hlas nehodili "náhodnému" člověku z TikToku.
Nastala paradoxní situace - vymáhání demokratických pravidel vedlo k ještě větší nedůvěře v establishment a zrušení původního hlasování podrylo důvěru občanů v systém ještě víc. Nehledě na to, že se rozhodnutí soudu stalo terčem útoků i zpoza Atlantiku - ve svém (ne)slavném projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci se k němu několikrát vyjádřil i JD Vance. Sice neinformovaně, ale politika je často o symbolech, a ne o faktech.
Teď v první kole nových voleb zvítězil nacionalistický kandidát George Simion s 41 % hlasů. Na druhém místě těsně skončil proevropský starosta hlavního města Bukurešť Nicușor Dan s 21 %, třetí skončil kandidát vládní koalice Crin Antonescu s 20 %. V reakci rezignoval premiér Marcel Ciolacu, který do voleb vyslal právě Antonesca, a vše nasvědčuje tomu, že Evropská unie bude mít dalšího člena s antisystémovou hlavou státu. Zajímavé je, že Simion získal 61 % hlasů Rumunů ze zahraničí, které tvoří celou desetinu všech oprávněných voličů. Obvykle jsou hlasy voličů ze zahraničí liberálnější, v sousedním Moldavsku dokonce volby ve prospěch proevropských stran rozhodly. Ne tak v Rumunsku, kde se Simion nezaměřil jen na venkovské oblasti, ale právě i chudé emigranty. Dana upřednostnili jen Rumuni v Moldavsku a USA, a poslali ho tak do druhého kola.
Simion v původních volbách skončil až na čtvrtém místě, stal se ale "náhradníkem" za Cālina Georgescu, kterému účast na opakovaných volbách nebyla dovolena. Simion tak ve svém táboře zkoncentroval antiestablishmentové nálady a po výhře v prvním kole vyjádřil radost z porážky globalistů. Dále řekl, že Georgesca postaví do čela státu (ať už to znamená cokoliv). Již tuto neděli se tak pokusí získat prezidentský úřad, a podle průzkumů má před Nicușorem Danem náskok čtyř procentních bodů.
PS: V Albánii měsíc před volbami TikTok zakázali a vyhrál je stávající premiér Edi Rama, který slíbil zemi dovést do EU.
🇵🇸 Never again, again?
Verdikt nad vládou izraelského premiéra Benjamina Netanjahu nelze ještě vyřknout s jistotou, protože ještě neskončila, dosavadní skóre ale není nijak zářné. Kromě toho, že vytvořil koalici s konzervativně-extremistickými stranami, které ho teď mohou "vydírat", došlo za Netanjahuovy vlády i k nejhoršímu útoku na izraelské civilní obyvatelstvo od doby vzniku státu Izrael. Místo aby z toho vyvodil politickou (a lidskou) zodpovědnost, selhal ve svém cíli dostat zpět rukojmí, kteří byli 7. října odvlečeni do Gazy, a také selhal v jiném cíli, zničit teroristické hnutí Hamás. Místo toho srovnal se zemí velkou část Gazy a ve své "odplatě" nyní překročil další ze série červených čar, které jsou v souladu s aspoň minimální respektem k pravidlům války.
Izraelská vláda schválila "expanzi pozemní operace" v pásmu Gazy. Netanjahu prohlásil, že porážka Hamásu je větší prioritou než navrácení rukojmí, kterých je podle oficiálních informací naživu ještě 23. S takto seřazenými prioritami přistoupil k tomu, že v noci na dnešek spustil operaci k získání "dlouhodobé či trvalé" vojenské kontroly nad Gazou a ostřeluje vše, co z Gazy zbylo. Co bude s obyvateli, kam by případně byli "přesunuti", to zatím jasné není (připomínám, že se jedná o území menší než Praha s dvojnásobným počtem obyvatel). Ministr financí Becalel Smotrič každopádně jasno má: "Gaza bude zcela zničena, civilisté budou posláni na jih do humanitární zóny bez Hamásu a terorismu a odtud začnou hromadně odcházet do třetích zemí."
Jasné je také to, že už přes dva měsíce Izrael do Gazy nepouští žádnou humanitární pomoc. Vláda chce přenastavit mechanismus dodávek humanitární pomoci tak, aby distribuce přešla na soukromé firmy a izraelskou armádu. Časová osa a realističnost takových plánů je mírně řečeno naivní, a do té doby nechává vláda dva miliony civilistů v Gaze vyhladovět, bez léků a elektřiny. Sluší se dodat, že tato metoda je válečný zločin. Experti z OSN celou situaci nazvali "morální propastí".
Ani (velká) část obyvatel Izraele s kroky své vlády nesouhlasí, 70 % lidí požaduje Netanjahuovu rezignaci. Každou sobotu se protestuje za návrat rukojmích. Navíc pro novou fázi totální války proti Gaze potřebuje izraelská armáda nové rezervisty, kteří postupně dostávají povolávací rozkazy. Mnozí od října 2023 už ve službě byli a únorové příměří jim přineslo naději, že násilí skončí. Pak ale Izrael příměří jednostranně ukončil, a otevřené dopisy rezervistů stavící se proti nové ofenzivě sbírají tisíce podpisů. Pro zemi, která vznikla na hesle "never again", je to tristní stav.
Další dění
🪫 Nula (ruské) energie
Představit plán na ukončení evropské závislosti na ruských energiích v květnu 2025 se zdá jako lehké překročení deadlinu. Nejpozději od února 2022 je jasné, že Rusko není spolehlivý partner (i když někteří tvrdí opak) a Evropa se musí stát skutečně nezávislou. Evropská komise teď představila plán, díky kterého tohoto cíle máme dosáhnout. Opatření se týkají ropy a zemního plynu, ale také jaderných technologií. Vzhledem k tomu, že jen letos Unie Rusku za fosilní paliva zaplatí 237 miliard eur, je konec nákupů ruských energií logickým krokem, jak přestat podporovat ruskou válečnou mašinérii (podrobná data tady). Navíc je tato částka větší než celková podpora Ukrajiny, od února 2022 do prosince 2024 poslala EU pomoc v celkové hodnotě 107 miliard eur.
Evropská komise přišla s devíti opatřeními, které se už do poloviny letošního roku mají dostat do evropského legislativního procesu. U zemního plynu má dojít k důkladnějším kontrolám původu dováženého plynu, zpřehlednění všech smluv s Ruskem a zákaz uzavírání nových, a také společné nákupy plynu a jeho efektivnější využívání. Do roku 2027 nemá do EU přitéct už ani kapka ruského plynu. U ropy bude odstřižení od Ruska jednodušší, aktuálně EU dováží jen 3 % své ropy z Ruska. Výzvou jsou ale konkrétní členské státy - Slovensko a Maďarsko berou 80 % své ropy z Ruska (naopak Česká republika je díky ropovodu TAL-PLUS na Rusku de facto nezávislá). Problém také stále představuje tzv. stínová flotila, kdy ruskou ropu převážejí tankery nelegálně. I v jaderné energetice se má Evropa být schopná obejít bez Ruska, a omezit dovoz ruského materiálu a vytvořit dodavatelské řetězce odjinud. Postupně tak má dojít k úplnému ukončení jakékoliv energetické spolupráce s Ruskem.
🤬 Sprostá síla
Možná jste slyšeli o výzkumu, že inteligentní lidé mají tendenci mluvit sprostě. Vědci sice připomínají, že korelace není kauzalita, ale protože občas pro sprosté slovo nejdu daleko, jejich teorii ráda přijímám. Používání sprostých slov ale není jen o mentálním výkonu, podle loňské studie britských vědců máme důkazy i o vlivu na výkon fyzický. Shrnuli v ní dosavadní výzkum svůj i svých kolegů, který má celkem jasný výsledek - klení má pozitivní vliv na fyzický výkon: "Nadávat každé tři vteřiny při Wingateově anaerobním testu (test svalové síly) může zvýšit výkon o 4,5 %. Nadávání po 10 vteřin před provedením cviku může zvýšit sílu úchopu o 8 %. A nadávání každých pět vteřin může prodloužit čas kliku o 15 % a planku o 12 %."
Nápad zkoumat tuto souvislost měl jeden ze spoluautorů po porodu jeho ženy, kterou musela porodní asistentka uklidňovat, že rozhodně není první ani poslední, kdo spustil proud sprostých slov. Druhý zase díky nadávací metodě ve 44 letech na bench press zvedl 131 kilogramů. Zároveň si (ani jeden) stále nejsou jistí přesným mechanismem, který klejícím lidem dodatečnou sílu dává, a dobrovolníky v jejich laboratoři tak jistě čeká ještě spousta zábavného výzkumu.
🇺🇦 Válka jako hra
Slovo gamifikace se do našich slovníků dostalo s chytrými telefony - vývojáři a firmy do svých aplikací zabudovávají principy soutěžení a hraní si tak, aby na nich uživatelé trávili více času a byli motivovanější. Princip gamifikace najdeme i ve zdravotnictví nebo marketingu, a teď prosákl do další oblasti lidské činnosti - do válčení. Ukrajinská armáda tváří v tvář nedostatku vojáků i zbraní musí inovovat, a asi největší skoky se dějí ohledně dronů. Už na začátku února ministr obrany Rustem Umerov oznámil projekt Drone Line, který má na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou vytvořit deset až patnáct kilometrů širokou "zónu nikoho", území tak hustě hlídané drony, že neproklouzne ani (ruská) myš. A přitom armáda operátory dronů motivuje podobně jako ve videohrách.
50 bodů za zničení raketového systému, 60 bodů za zničený tank, 6 bodů za pěšáka. Vojáci v programu Army of Drones Bonus nahrají video z dronu na armádní komunikační platformu a po ověření zásahu za ně sbírají body. Ty budou moci na digitálním tržišti vyměnit za vybavení pro svou jednotku, jako další drony. Zároveň bodový systém gamifikuje i vztahy mezi jednotkami, které soutěží nejen o vybavení, ale i mezi sebou. Ukrajina tak za pochodu mění dekády staré armádní postupy a nejspíš své kolegy v NATO bude mít hodně co učit.
K poslechu, pozorování i četbě
🦠 Tuberkulóza nade vše
Kolik pacientů by zemřelo, kdyby měl každý z nich přístup k západní lékařské péči?
Nula.
Zhruba tak zní obžaloba našeho kolektivního rozhodnutí, že každý rok zemře 1 250 000 lidí na tuberkulózu. Jedná se sice o nejsmrtelnější chorobu v dějinách lidstva, odhadem zabila jednoho ze sedmi lidí, co kdy žili, jenže díky moderní medicíně máme dnes spolehlivé léky. A tak, stejně jako v mnoha jiných ohledech, existují dva světy - bohaté státy, kde je tuberkulóza léčitelná, a ty chudé, kde se často jedná o rozsudek smrti. Na vině je přezíravá zahraniční politika i chamtivost farmaceutických firem, a nejen tento příběh vypráví kniha Everything is Tuberculosis od jednoho z mých oblíbených lidí na planetě, Johna Greena.
Jak už naznačuje název, John Green před pár lety došel k závěru, že přemýšlet nad dějinami lidstva bez přemýšlení o tuberkulóze nedává smysl. Souchotiny, jak se nemoci také říkalo, nenapadaly jen lidské plíce, nasedala i na všechny předsudky a problémy, kterými lidstvo trpí. A tak v dějinách tuberkulózy najdete rasismus, ekonomické nerovnosti, pověry i diskriminaci. Například v momentě, kdy Evropa zjistila, že se jedná o infekční nemoc místo genetické, z romantické choroby géniů se během jediné dekády v evropské kolektivní mysli stala nemoc nedůležité chudiny. V Everything is Tuberculosis se dozvíte, jak tuberkulóza změnila svět, a že kvůli ní máme lehátka, kovbojské klobouky i Nové Mexiko jako jeden z padesáti států USA. Zároveň vám ale dojde, že tato malá bakterie je pro nás stále velkým ohrožením, a s výpadkem peněz a pozornosti ze strany Spojených států bude narůstat počet obětí, a to nejen v rozvojových zemích.
💫 Šedesát let Večerníčka
Moje dětství mělo v jedné věci železnou rutinu - od 18:45 začínal Sandmännchen a v 19:00 pak Večerníček. Jen ve výjimečných případech se stalo, že bych německou a českou verzi večerních pohádek vynechala. Tuším, že i v jiných domácnostech podobná usínací tradice fungovala (než do nich vtrhl streaming Tlapkové patroly) a pokud teď cítíte závan nostalgie, Česká televize si pro vás přichystala něco speciálního - podcastovou sérii Fenomén Večerníček. Ve spolupráci s šesti populárními českými podcasty se můžete ponořit do všech možných aspektů Večerníčka - od sociologie přes vztahy a politiku až po dějiny. Za pořadem pro děti se totiž skrývá mnohem víc než jen pohádky. Večerníček, stejně jako knihy nebo vyprávění rodičů, spoustě dětem donedávna formoval vzorce chování a pohledu na svět, a i když už mezi dnešními dětmi možná tak nefrčí, stojí za to si šedesát let jeho vysílání připomenout. Venku jsou zatím čtyři díly, dva další budou brzy!
PS: Fenomén Večerníček můžete zažít i naživo, 26. května v 19 hodin v kině Dlabačov. Přijdou Přepište dějiny, Vlevo dole a Zákulisí sociologie. Rezervace místa zde.
🌊 Pohroma nacionalismu
"What the f*ck is going on?" To byla podle bývalého ministra zahraničí USA Anthony Blinkena častá otázka diplomatů z celého světa v reakci na kroky vlády Donalda Trumpa. Ať už jste stejného názoru jako Fiona Hill, že už jsme ve světové válce, nebo vidíte “jen” svět ve válce, veselá podívaná naše planeta rozhodně není. Příčiny probíhajících konfliktů jsou v různých zemích různé, pokud ale chcete porozumět specificky vzestupu nenávisti a násilí od USA po Indii, můžete se do tohoto rozbouřeného moře ponořit v knize Disaster Nationalism od severoirského autora Richarda Seymoura. Seymour bez příkras (a fantasticky břitkým jazykem) odkrývá (opětovný) vzestup krajní pravice po celém světě, a spojuje ho s nejistotou, ponížením a úzkostí plynoucích z pozdního kapitalismu a liberalismu.
Poslední dekádu se Seymour zajímal hlavně o klimatickou krizi a stal se jedním z nejzajímavějších britských myslitelů na toto téma. Možná právě proto je tak citlivý na krize uměle vytvořené a zpolitizované, ať už se jedná o strach z "genderové ideologie" nebo komunismu. Krajní pravice, jejíž ideologii místo fašismu nazývá právě "disaster nationalism", katastrofickým nacionalismem, zneužívá reálných emocí a přesměrovává je na reálné cíle - obnovení tradiční rodiny, národa, rasové "čistoty" a náboženství. Zároveň abstraktní pocity nedostatečnosti a nejistoty přesměrovává na konkrétní "nepřátele", ať už bezdětné ženy, migranty nebo liberály. Výsledkem je toxická bouře, která začíná násilím “osamělých vlků” a může skončit hromadným lynčováním nebo genocidou.
Bez kontextu
Donald Trump absolvoval turné po Blízkém východě. Podepsal smlouvy se Saudskou Arábií za 600 miliard dolarů, zrušil sankce na Sýrii a v Kataru dostal letadlo a v Emirátech státní vyznamenání.
Indie a Pákistán spolu po teroristickém útoku v indické části Kašmíru čtyři dny válčily, nyní platí křehké příměří.
Vladimir Putin nepřijel na navržené rozhovory s Volodymyrem Zelenským do Istanbulu.
Poznámka na konec
Letos mě úplně minulo konání Eurovize a pokud vás taky - finále bude dnes večer, 17. května. V publiku letos konečně budou povoleny vlaječky EU (na jevišti na ně stále platí zákaz), kontroverzím se soutěž ale beztak nevyhne.
PS: Overview effect se dá přeložit jako "pocit přehledu" a často ho mají astronauti/kosmonauti, kteří se vrátí z vesmíru. Viděli díky tomu, jak jsme zranitelní a taky tak trochu bezvýznamní. Já jsem bohužel ve vesmíru nikdy nebyla, ale pocit nahodilosti, údivu a pomíjivosti mám někdy i tak. A taky mám moc ráda všechno, co se týká kosmu, tak jsem po "tom pocitu" pojmenovala aspoň svůj newsletter.
PPS: Pokud se ptáte, kdo jsem - mám instagram @haanule, spolu s Bárou Chaloupkovou jsem založila podcast za Humny a živí mě práce v českém Senátu (především k zahraniční politice). Studovala jsem mezinárodní vztahy, o trochu méně taky ekonomii, ale hlavně věřím v to, že člověk se učí celý život.